MEDITACE

 

Nám můžou pomoci najít naši pravou podstatu, poupravit  vnitřní "operační systém" a tvořit si šťastnější a spokojenější život.

Proč jsem začala experimentovat s meditacemi

Maditace jsem začala zkoušet už před pár lety. Tehdy jsem nevěděla vůbec jak „na to“, ale hledala jsem něco, co by mě odvedlo mou pozornost od bolesti, strachu, beznaděje a také něco co by mě během dne dokázalo zklidnit a uvolnit.

Jeden z NEJ důvodů byl ten, že jsem se také chtěla zbavit myšlenek které mě neustále vtahovaly do obviňování sebe sama, do smutku, nenávisti a sebelítosti. Pokud toto jsou vlastnosti vám blízké a hlavně si je už umíte pojmenovat a přiznat. Je nejvyšší čas z toho rychle vystoupit. Tehdy jsem měla stejnou otázku, jaká možná napadá teď vás, pokud čtete tyhle řádky. To je sice všechno hezké, ale myšlenky zastavit nejdou…letí hlavou jak splašený kůň.

Vše se dá natrénovat

Málokdo z nás se narodil s přirozenou sebemrskačskou povahou, vybudovaným smyslem pro disciplínu a s vnitřním řádem. Navíc dnešní uspěchaný svět nás učí zvládat toho co nejvíce a pokud možno ještě více než už je vůbec schopen normální smrtelník unést. Ti co vypadají jako flegmoši se možná tak tváří navenek, ale může to být jejich ochranná maska, aby se nemuseli stydět a srovnávat s těmi co toho zvládnou více… Každý jsme jiný, máme různé povahy a také přání, ale uvnitř každého z nás je touha být šťastný, spokojený, zdravý a milovaný… a tohle všechno musíme najít v sobě samém, pokud to hledáme pouze ve vnějším světě nemáme rovnováhu, jakmile to najdeme u sebe, začneme to vnímat i kolem sebe.

Někdo ke štěstí a spokojenosti potřebuje střechu nad hlavou a jídlo, ale pokud dojde na to, že by chtěl udělat radost někomu jinému koho třeba miluje najednou potřebuje více. A to je ten moment kdy ti, jenž hlásají jsem skromný a šťastný s málem, najednou můžou narazit na uvědomění nedostatku. Proč se o tom rozepisuji u meditací? Pokud si osvojíme meditační proces, pokud pronikneme za hranice své mysli a spojíme se se svým vyšším já máme možnost tvořit si svou vlastní realitu.

Když nechcete pochopit, dostanete facku od svého vnitřního průvodce

Když jsem začala já s meditacemi o ničem takovém jsem neslyšela a možná i kdybych slyšela zdálo by se mi to fakt ujeté, ale mé zoufalství z toho, že jsem nevěděla, co se svým zpackaným životem, co se svým zdravím, které bylo na hraně, co se svou psychikou, co se sebou samotnou mě přimělo zkusit cokoliv, byť se mi to zdálo jakkoliv ujeté.

Zoufalství je někdy brána k lepším zítřkům, nemoc je vlastně dar, který nám otevře naše uzamknutá srdce. Tohle, kdyby mi někdo v té době řekl, tak ho nejspíš pošlu k šípku a budu si myslet, že spadl z višně.

Moje nemoc mi totálně vzala sebevědomí, léky a různé „rádoby“ povzbuzující látky jsem už opravdu zkoušet nechtěla, protože jsem si vyzkoušela sama na sobě, že jsou dobrým sluhou, ale velmi špatným pánem. Nebojujete pak už jen s nemocí, ale i závislostí.

Než si vystřelit mozek z hlavy, zkusím se zaposlouchat do něčeho, co mi na chvíli odvede pozornost od mých myšlenek a zklidní třesoucí se hlavu, která se mi silně kroutila k levému rameni. Jak se udržet v klidu? Nešlo to, když jsem se zaposlouchala po chvíli jsem stejně byla nervózní z třesu a bolesti.

Ne-moc nám něco naznačuje...

Vůbec jsem neznala diagnózu, protože mě lékaři posílali od čerta k ďáblu více o dystonii ZDE.

Při meditacích jsem se začala i modlit a zoufalstvím jsem vše odevzdala „nějaké“ vyšší moci něčemu co mělo přesah za moje chápání. Meditace jsem opakovala, zkoušela stále dokola i přes mnoho nepovedených pokusů…proto prosím mějte se sebou trpělivost, buďte k sobě laskaví, milujte se takoví, jací jste…vše má svůj čas neukládejte si časové limity.

Já jsem stále na cestě poznání, ale nepřestávám na sobě pracovat a mám víru, protože tu získáte po prvním úspěchu, že to jde…Neočekávejte mega úspěch v podobě uzdravení lusknutím prstu nebo po týdnu kdy si sepíšete oblíbená čísla, výhru ve sportce a nebo vysněného partnera do dvou dnů od započetí meditačního procesu, ale věřte, že vás po čase překvapí něco co jste si přáli. Může se vám to prvně zdát opravdu maličký úspěch nebo dar nebo cokoliv při čem už víte (vaše srdce ví), že je to ono, ale musíte to chtít "vidět" a cítit. Pak už jen s vděčností poděkovat… Proces vděčnosti praktikujte denně.

V té chvíli jste nastoupili na Vaši cestu poznání, která Vás dovede až k zázrakům.

Vykročte TEĎ... přestaňte to odkládat. Včera je fuč, zítra ještě nenastolo...

Já jsem začínala s úplně jednoduchými meditacemi, kdy mi vyhovoval hlas, vhodně poskládané slova ohledně vedení do stavu zklidnění. Meditace nesměla být dlouhá tak cca 20-25 minut, abych se neocitla za hranicí určité hladiny, kdy už přicházel spánek. Až o mnoho let později jsem zjistila při čtení dalších meditačních technik, že jsem se učila být ve správné hladině.

Přitom v té době to bylo proto, že když jsem náhodou dosáhla při denní meditaci stav spánku, tak jsem měla pak velmi nepříjemné pocity. Takové psycho stavy jako je lítost, bezmoc. Proto jsem volila meditace, kdy mě autor přivedl odpočítáváním zpět do hladiny beta a dbala jsem na to, abych opravdu pomalu vstala, pak jsem měla víc síly a optimismu.

V dnešní době již zkouším meditace, které trvají déle. Vy se můžete těšit na postupy „jak na různé meditace“, na mnou tvořené meditace, které nahrávám v přírodě, kdy mě vede můj vnitřní průvodce a energie okolní přírody.

Zůstaňte se mnou „Na cestě poznání“ , bude to Vaše cesta, Vy si ji vytvoříte a prožijete svou transformaci. Já jsem jen „průvodce“, který Vám pomůže najít vhodnou odbočku nebo ukazatel, tak abyste zůstávali na cestě k Vaší hojnosti všeho.

Relaxační a meditační videa s kterými jsem začínala...

Zjistila jsem, že meditace s kterými jsem začínala by mi v dnešní době nestačily, ten pokrok po čase zaznamenáte i u sebe, pokud vydržíte...

Není to proto, že by ty prvopočáteční meditace byly špatné, to vůbec ne. Je to tak se vším, v čem se posouváte vpřed. Motivátor, který vás navedl na určitá uvědomění a Aha momenty se po čase pro vás může stát už taky "nezajímavý". Nic vám to už nemusí dávat a hledáte dál. Je to proto, že pokud "rosteme" my sami, roste i touha poznat víc... 

Tady je odkaz aspoň na 1 meditaci (relaxaci), hodně mi pomáhala během dne, když jsem mezi náporem práce a povinnostmi potřebovala restart. V dnešní době vás během ní překvapí reklama a celou relaxaci tak zmaří:

Programování mysli 

Další řízená meditace kterou jsem poslouchala byla dlouhá a pouštěla jsem si ji před spaním. Většinou jsem nedoposlouchala a usnula, byla jsem však ráda, že mi odpoutávala pozornost od bolesti a třesu: Hluboká relaxace