Kari děláváme už spoustu let a na nespočet způsobů. Myslím, že to celé vzniklo jedním receptem, který jsem přinesla domů a ten po tu dobu žil v naší kuchyni svým životem – prostřídal batáty, fazolové lusky, špenát a nespočet dalších hlavních ingrediencí, až zakotvil u verze s dýní.
Nějak mě celá ta postupná geneze minula. Když jsem totiž v posledních letech pracovala v různých pohostinských zařízeních, kde osm až dvanáct hodin denně připravujete jídlo pro druhé, vařit doma je to poslední, co byste dobrovolně dělali, a tak jsem se do vývoje této domácí verze nezapojovala.
Je to asi taková všeobecná kuchařská deformace. Úsměvné je, když se na vás do okýnka obrátí pán s tím, že by vás chtěl domů, když tak dobře vaříte, a přitom se vám při pomyšlení na jakékoliv složitější vaření, než je krájení jablka, dělá mdlo. Nebo když nevědomky řeknete, že jste se „vyspala do zlatova“.
Nedávno jsem ale ochutnala mámino kari a nestačila jsem se divit, co z toho vzniklo. Do originálního receptu už mělo hodně daleko, ale ty vyvážené chutě a fantastická krémovitost mě dostali. Tak jsem z naší mámy vyzvěděla, jak to jenom dělá.
Pak jsem si k té plotně stoupla sama a trochu upravovala. Výsledek spojených sil valašské aliance dopadl nad očekávání…
Ingredience (na 4 – 5 porcí):
600 g očištěné a oloupané dýně hokkaido
150 g hlívy ústřičné
2 střední bílé cibule
8 lžic olivového oleje
50 g nahrubo nakrájených arašídů
3 dcl kokosového mléka
50 ml rostlinné smetany
1-2 dcl vody
1 lžíce kari koření
½ lžičky soli
Špetka pepře
2 hrnky rýže basmati
Postup:
Cibuli oloupejte a nakrájejte nadrobno. Nožky hlívy nakrájejte na tenká kolečka a klobouky na široké proužky.
Dýni oloupejte, vyjměte střed a jednu třetinu nastrouhejte na hrubém struhadle, zatímco zbytek nakrájíte na 1-2 cm velké kostky.
Cibuli osmahněte na oleji v širší pánvi, a jakmile začne sklovatět, přihoďte nasekané arašídy. Asi tři minuty opékejte a přidejte hlívu. Dejte jí také maximálně pět minut a přihoďte dýni. Podlijte kokosovým mlékem a smetanou. Vodu v rozpisu použijete na podlévání, kdykoliv by se vám zdálo, že vám tekutina dochází. Z mé zkušenosti však stačí obvykle 1 dcl. Nastrouhaná část dýně se ještě rozvaří, proto nepřilévejte vodu hned.
Již nyní můžete přidat lžíci kari koření, sůl a pepř. Kari přidávejte opatrně, protože každá směs může být trochu jiná, a proto nechte pokaždé trochu provařit, ochutnejte a teprve až pak přidejte. Takto necháte kari vařit ještě asi 15 – 20 minut, dokud nebudou kostky dýně měkké, ale stále ještě pevné na skus. Pokud nebudete jíst kari hned, ale za delší dobu, nechte dýni trochu tvrdší, jelikož vám bude postupně sama teplem docházet a při následném ohřívání by se rozvařila.
Do této směsi se dají použít ještě 2-3 stroužky nastrouhaného česneku, ovšem do rozpisu jsem je neuvedla. Ale byla jsem instruována, že je to s nimi dobré…
Ke kari se klasicky jako příloha podává rýže. U nás je velmi oblíbená basmati – hlavně u naší mámy. Množství rýže si upravte sami podle toho, jestli chcete větší množství přílohy nebo samotného kari. Budu nyní vycházet z množství 2 hrnků.
Odměřené množství rýže dejte do misky, zalijte vodou a nechte asi 20 minut namáčet. Potom ji několikrát propláchněte. Dejte do hrnce, zalijte 2 ½ hrnky vody a přidejte ¼ lžičky soli. Přiveďte k varu. Jakmile začne vařit, stáhněte teplotu na minimum, zakryjte pokličkou a nechte ji asi 15 minut vařit, aniž byste míchali. Ten správný moment k odstavení z plotny poznáte tak, že pár zrníček ochutnáte a neměla by být ještě dovařená, spíš trochu na skus. Nyní rýži promíchejte opačnou stranou vařečky, jako byste ji chtěli jen načechrat, odstavte, zakryjte utěrkou a pokličkou a nechte dojít.
To je postup naší mámy. Pokud vaříte basmati jiným způsobem, držte se svého vlastního návodu.
Když jsem tohle vaření rýže sledovala doma poprvé, měla jsem pocit, že se snad jedná o nějaký obřad. Popravdě ale všichni, kteří od mámy „obyčejnou“ vařenou basmati ochutnali, nechápali, co s ní dělá, že je tak skvělá. Nejspíš je v tom nějaké kouzlo. Dokonce i na načechrávání rýže nepoužívá druhý konec vařečky, ale širokou dřevěnou tyčinku, kterou má v kuchyni jen pro tuto příležitost. No chápete to?
Autor: Katka Špačková