Ráda bych vám dnes představila další poklad, pro který byste si měli vyhradit místo ve spíži. Při správném postupu úpravy dosáhnete vynikajícího pokrmu plného zdravý prospěšných látek a bílkovin.
Quinoa (vysloveno „kinua“), neboli merlík čilský, nepatří mezi obiloviny, i když vzhled semínek na fotce by k této odpovědi sváděl. Spolu s amarantem a pohankou patří mezi tzv. pseudoobiloviny. Kuchyňské využití je podobné jako u obilovin, ale na rozdíl od nich patří mezi dvouděložné rostliny. Tato informace potěší hlavně proto, že stejně jako amarant a pohanka je i quinoa bezlepková.
Jedná se o velmi starou plodinu z Jižní Ameriky, která byla jednou z hlavních potravin Inků. Zralá semena je možné rozemlít na mouku stejně jako je využít vcelku. Mimo cenné vlákniny, B vitamínů, vápníku a železa obsahuje především přes 20 % bílkovin.
Vzhledově jsou semena quinoy o něco větší než chia semínka a můžete je u nás pořídit ve třech variantách – bílou, červenou a černou. Chuťově je rozdíl mizivý. Viditelnější je spíše v konzistenci, kdy po uvaření jsou tmavší odrůdy merlíku o něco pevnější na skus než ten bílý. Využití je ovšem stejné.
Za quinoou už se nemusíte vydat jen do specializovaných obchodů se zdravými potravinami. Velmi často se stačí vypravit do supermarketu a porozhlédnout se buď v oddělení se zdravým jídlem a BIO potravinami nebo mezi rýži, luštěniny a těstoviny. Cena je velmi proměnlivá, ale obecně patří k těm dražším surovinám – kilogram vás přibližně vyjde na 260 Kč nebo více. Nemusíte se ovšem bát, že byste své peníze investovali do nějakého „zdravého“ pokusu, který nakonec vyhodíte. Její chuť je téměř neutrální a přirovnala bych ji ke kuskusu nebo jáhlům.
Pokud jste už quinou ochutnali a měli jste z ní nepříjemný hořký pocit, nejspíš nebyla správně upravená. Pokud jste zvyklí připravovat jáhly, možná vás napadlo postupovat stejně – tedy pořádně je spařit vroucí vodou. U merlíku je to naopak, tedy voda na propláchnutí by měla být studená. Poté ji dejte do hrnce s dvojnásobným objemem vody než semen (tedy na 1 hrnek suché quinoy 2 hrnky vody), přiveďte k varu a vařte 15 minut. Poté ji nechte 5 minut dojít pod pokličkou. Během varu vodu občas přiliju, pokud mi chybí.
Ingredience (na 4 porce):
200 g suché quinoy
1 kostka zeleninového bujónu nebo 400 – 500 ml zeleninového vývaru (postup na jednoduchý zeleninový vývar ZDE)
2 střední mrkve
2 střední brambory (nebo batáty)
1 střední pórek
1 větší červená paprika
2 červené cibule
Hlávka brokolice
Směs na potírání:
8 lžic olivového oleje
3 lžíce sojové omáčky
1 lžička směsi provensálských bylinek (nebo pouze tymiánu)
1 lžíce lahůdkového droždí (více o něm v článku ZDE)
2 – 3 stroužky česneku
¼ lžičky pepře
½ lžičky mleté červené papriky
Postup:
Quinou namočte na 10 minut ve studené vodě, kterou poté slijete. Dejte ji do hrnce spolu s kostkou bujónu a dostatečným množstvím vody s trochou soli (na toto množství vám postačí 400 – 500 ml vody). Vařte asi 15 minut, dokud nezměkne. Podobně jako těstoviny by neměla být rozvařená, ale při skousnutí byste měli cítit lehounký odpor, ne však křupnutí. Toho docílíte tak, že po patnácti minutách stáhnete hrnec z plotny a pod pokličkou ji necháte ještě maximálně 10 minut dojít.
Mezitím si připravte zeleninu. Můžete ji nakrájet nadrobno, ale já dávám přednost větším kouskům, které v pokrmu nakonec vyniknou. Upéct můžete jakoukoliv zeleninu, kterou máte rádi – cuketu, dýni, rajčata, lilek, česnek a podobně. Přibližnou velikost zeleniny vidíte na obrázku, nepeče se však všechna dohromady, nýbrž postupně podle tvrdosti a délky pečení.
V misce smíchejte všechny ingredience na směs, kterou budete zeleninu potírat. Troubu rozehřejte na 190 – 200 °C.
Na plech s pečicím papírem naskládejte mrkev a brambory, dobře je potřete a dejte na pět minut zapéct. Poté plech vyndejte a přidejte brokolici s cibulí, potřete a dejte na pět minut péct a po této době nakonec doskládejte pórek a červenou papriku, potřete a pečte, dokud zelenina nezměkne. To bude trvat dalších přibližně deset minut. Zelenina se nepeče zároveň z toho prostého důvodu, že kdybychom to nyní udělali, některé tvrdší kousky by zůstaly syrové, zatímco ty měkké by se spálily.
Hotovou quinou dejte do mísy a promíchejte ji s upečenou zeleninou. Pár kousků zeleniny si nechte bokem na ozdobu jednotlivých porcí.
Autor: Katka Špačková